Trávíme s našimi dětmi obrovské množství hodin. Krmíme je, vozíme je na kroužky, sedíme vedle nich u úkolů. A pak si jednoho dne uvědomíte, že vlastně nedokážete říct, co se jim honí hlavou. Na „Jak bylo ve škole?“ dostanete „dobře.“ Večeře se změní v jednoslabičné odpovědi a bitvu ticha.
Skutečné rozhovory s vlastními dětmi se nestávají náhodou, což je ta otravná část. Vyžadují trochu záměru, slušnou otázku a okamžik, kdy se dítě necítí pod tlakem. Výzkumy ukazují, že děti, které pravidelně vedou smysluplné rozhovory se svými rodiči, si rozvíjejí lepší komunikační dovednosti, vyšší sebevědomí a silnější emoční odolnost. Nic z toho nepřijde z otázky, zda jsou hotové úkoly.
Níže je 50 otázek, které jsou navrženy tak, aby se dostaly za hranice zdvořilostních frází a k tomu, kým vaše dítě skutečně je: o čem sní, co ho trápí, co považuje za spravedlivé. Po seznamu následuje část, kterou nikdo nezapisuje, a to, co dělat, když otázka nezabere.
Proč je důležité klást správné otázky
Otázka je signál dříve, než je žádostí o informaci. Položení promyšlené otázky říká vašemu dítěti, že to, co si myslí, stojí za váš čas. Otevřená otázka jim dává kontrolu, protože se mohou rozhodnout, kolik toho řeknou, a přesně proto nakonec řeknou více, než by jinak řekly.
Kreativní otázky dělají zase něco jiného. Nutí dítě, aby si samo uvědomilo, čemu skutečně věří, namísto pouhého sdělování faktů, a právě tam se skrývají překvapení. Dozvíte se o svém dítěti věci, které by se nikdy neobjevily mezi cestou do školy a večeří.
Důležitý posun je od výslechu k zvědavosti. „Už máš hotové úkoly?“ je kontrolní seznam. „Co je nejtěžší na tom být v tvém věku?“ je rozhovor a vaše dítě ten rozdíl okamžitě pozná.
50 otázek, které můžete položit svým dětem
Pochopení jejich vnitřního světa
- Kdybys mohl/a mít jakoukoli superschopnost, kterou by sis vybral/a a proč?
- Co tě tento týden opravdu potěšilo a na co jsi byl/a hrdý/á?
- Kdybys mohl/a být celý týden v jakémkoli věku, jaký věk by sis vybral/a?
- Jaký je nejlepší sen, který jsi kdy měl/a?
- Kdybys mohl/a změnit jedno pravidlo v naší rodině, co by to bylo?
- Co tě nutí cítit se statečně?
- Co tě trápí a ještě jsi mi to neřekl/a?
- Kdybys mohl/a vynalézt něco, co by zlepšilo svět, co by to bylo?
- Jaká je tvoje nejoblíbenější vzpomínka na nás společně?
- Co podle tebe dělá někoho dobrým přítelem?
Prozkoumávání jejich fantazie
- Kdybys mohl/a být na jeden den jakékoli zvíře, které by sis vybral/a?
- Jak by vypadal tvůj dokonalý den od začátku do konce?
- Kdybys mohl/a cestovat kamkoli na světě, kam bys jel/a?
- Kdybys napsal/a knihu, o čem by byla?
- Jaké tři věci bys si vzal/a na opuštěný ostrov?
- Kdybys mohl/a večeřet s jakoukoli osobou (žijící nebo z historie), kdo by to byl?
- Co bys dělal/a, kdybys byl/a na jeden den neviditelný/á?
- Kdybys mohl/a vytvořit nový svátek, co by lidé slavili?
- Co je podle tebe nejúžasnější věc, která bude vynalezena za tvého života?
- Kdybys mohl/a mít jakoukoli práci, až vyrosteš, co by to bylo?
Poznávání jejich preferencí
- Co nejraději děláš, když máš volný čas?
- Jaké jídlo bys mohl/a jíst každý den a nikdy by tě neomrzelo?
- Jaká je tvoje oblíbená píseň právě teď a proč se ti líbí?
- Pláž nebo hory? Proč?
- Jaký je tvůj oblíbený předmět ve škole a co ho dělá zajímavým?
- Psi nebo kočky? (Nebo úplně jiné zvíře?)
- Jaký je film, který bys mohl/a sledovat znovu a znovu?
- Jaké je tvoje oblíbené roční období a co na něm miluješ?
- Raději bys četl/a knihu nebo se díval/a na film?
- Jaký je nejlepší dárek, který jsi kdy dostal/a?
Pochopení jejich vztahů
- Kdo tě nejvíce rozesměje?
- Co se ti nejvíce líbí na tvém nejlepším příteli/přítelkyni?
- Kdybys mohl/a se mnou dělat jakoukoli činnost, co bys chtěl/a dělat?
- Co hezkého pro tebe někdo nedávno udělal?
- Koho obdivuješ a proč?
- Co bys si přál/a, aby o tobě vědělo více lidí?
- Co je to nejhezčí, co ti kdy někdo řekl?
- Kdybys mohl/a dát radu mladšímu dítěti, co bys řekl/a?
- Co tě nutí cítit se milovaný/á?
- S kým se cítíš nejpohodlněji být sám/sama sebou?
Objevování jejich hodnot a růstu
- Čeho ses dříve bál/a, ale teď už ne?
- Jakou chybu jsi udělal/a, která tě naučila něco důležitého?
- Co to znamená být dobrým člověkem?
- Kdybys mohl/a pomoci vyřešit jeden problém na světě, co by to bylo?
- Co nového by ses chtěl/a naučit?
- Co je nejtěžší na tom být v tvém věku?
- V čem jsi teď lepší než před rokem?
- Co bys udělal/a se 100 dolary?
- Co tě dělá šťastným/šťastnou?
- Kdybys mohl/a říct svému budoucímu já jednu věc, co by to bylo?
Jak z těchto otázek vytěžit maximum
Mít dobré otázky je možná jen třetina úspěchu. Zbytek spočívá v tom, kdy se ptáte, jak nasloucháte a zda dokážete udržet své vlastní názory mimo prvních třicet sekund.
Vytvořte správné prostředí
Vedle sebe je vždy lepší než tváří v tvář. Jízdy autem, před spaním, procházka kolem bloku, společné krájení zeleniny. Děti se otevřou, když se na ně nikdo nedívá přímo, a proto je auto pro tyto účely nejlepší místností v domě.
Odložte telefony, včetně toho vašeho, a věnujte tomu skutečnou pozornost. Pokud z toho můžete udělat rutinu, udělejte to, protože dítě, které ví, že přijde otázka, už začalo přemýšlet o odpovědi. A udržujte to lehké. Toto není rozhovor. Pokud nemají náladu, nechte to být a zkuste to znovu zítra.
Ptejte se s opravdovou zvědavostí
Více naslouchejte, než mluvte. Bojujte s nutkáním odpovědět na vlastní otázku jako první, nebo proměnit cokoli, co řeknou, v lekci. „Proč?“ a „řekni mi víc“ jsou většinou nástrojů a fungují, protože jsou důkazem, že jste poslouchali.
Nesouděte odpovědi, včetně těch, které by si to zasloužily. Soud je způsob, jak se další odpověď zkrátí. A odpovídejte na otázky sami, upřímně, aby to zůstal rozhovor, nikoli průzkum. Měli by poznat i vás.
Přizpůsobte se jejich věku
Čtyř až sedmiletí potřebují konkrétní otázky a obvykle příklad, aby začali. Osm až jedenáct let je nejsnazší období: míchejte hlouposti s vážnými tématy, protože si tvoří názory a rádi se o ně podělí.
Dvanáct až čtrnáctiletí protočí očima a stejně odpoví, takže nechte pár sekund ticha, místo abyste otázku zachraňovali. Patnáctiletí a starší chtějí být dotazováni, ne vyslýcháni. Tlačte méně a získáte více, což je nespravedlivé, ale pravdivé.
Co když nechtějí mluvit?
Některé otázky se nesetkají s úspěchem. To je normální a není to rozsudek nad vámi ani nad nimi.
„Nevím“ obvykle znamená „dej mi chvilku“ nebo „ještě ne“. Přeformulujte otázku, nebo řekněte, že je to v pořádku a mohou vám to říct později. V polovině případů se k tomu sami vrátí ten večer.
Jednoslovné odpovědi reagují na malé postrčení. Co tě k tomu vede? Můžeš mi říct víc? Děti často potřebují výslovné povolení pokračovat, protože předpokládají, že jste se ptali jen ze zdvořilosti.
Protáčení očí a odpor jsou specialitou teenagerů a netýkají se vás. Ptejte se, když oba děláte něco jiného – řídíte, vaříte, hrajete hry – spíše než přes stůl s očním kontaktem.
Hloupé, odklánějící odpovědi od mladšího dítěte jsou obvykle testem, zda skutečně posloucháte. Zasmějte se vtipu a pak se zeptejte znovu. „Dobře, to bylo vtipné. Ale vážně, co si myslíš?“
Nesnažíte se projít všech 50 otázek najednou. Jedna nebo dvě, které se hodí k danému okamžiku, je celý úkol, a některé z nejlepších rozhovorů začínají jedinou otázkou, kterou jste se málem nezeptali.
Jak usnadnit smysluplné rozhovory
Výše uvedený seznam je výchozím bodem, ale vymýšlet dobrou otázku na konci dlouhého dne, nebo devadesát minut jízdy, když jsou všichni unavení, je další věc, kterou musíte nést.
Proto jsme vytvořili MileSmile. Generuje neomezené množství promyšlených otázek týkajících se zájmů vaší rodiny, ať už jste na výletě, u večeře, nebo si jen chcete popovídat po dlouhém dni.
Režim auta s ovládáním na volantu je část, kterou rodiče používají nejčastěji. Aplikace přečte každou otázku nahlas a řidič odpoví tlačítkem na volantu, takže se nikdo nedívá na obrazovku a všichni hrají, s očima na silnici. Nenahrazuje to skutečné spojení. Odstraňuje to část, kde musíte vymýšlet úvodní větu.
Vyberete si témata, přepínáte mezi herními režimy, včetně „Co bych řekl/a“, kde členové rodiny hádají odpovědi ostatních, a obsah generovaný umělou inteligencí nikdy nedojde. Každý okamžik, kdy jste všichni na stejném místě, se stává příležitostí dozvědět se něco o lidech, které znáte nejlépe.
Dlouhodobé přínosy kladení otázek
Ptejte se pravidelně a věci se změní i mimo samotné rozhovory. Děti, které se cítí slyšeny a pochopeny, si vytvářejí bezpečné pouto a důvěru. Děti, které mají pravidelné pozitivní interakce se svými rodiči, vykazují méně problémů s chováním a procvičování promyšlených rozhovorů je zlepšuje v artikulaci toho, co si myslí a cítí. Přemýšlení o vlastních pocitech a preferencích buduje sebeuvědomění, které budou používat po zbytek svého života.
Ten nejdůležitější přínos přichází později a tiše. Když se stane něco těžkého, dítě, které je zvyklé na otevřenou komunikaci, přijde nejprve za vámi. Návyky, které si nyní vybudujete, formují tento vztah na léta.
A mimochodem je učíte něco, co stojí za to vědět: že jejich myšlenky a jejich pohled se počítají, že rozhovor je dar spíše než povinnost a že být někým skutečně poznán je jedna z lepších věcí na světě.
Často kladené otázky
Jak často bych měl/a klást tyto typy otázek?
Několikrát týdně stačí ke změně věcí, a denně je to lepší. Jedna otázka před spaním se počítá. Pět minut skutečného rozhovoru je lepší než hodina rozptýleného tlachání, takže si to nenechávejte na víkend, který nikdy tak úplně nepřijde.
Co když mě odpovědi mého dítěte překvapí nebo znepokojí?
Zůstaňte klidní a zvědaví. Poděkujte jim, že vám to řekli, a pak položte další otázku, abyste to správně pochopili. Okamžité odsuzování nebo přednáška je nejrychlejší způsob, jak zaručit, že neuslyšíte další odpověď. Pokud vás něco skutečně znepokojuje, ohledně bezpečnosti nebo duševního zdraví, řešte to záměrně a zvažte vyhledání odborné pomoci.
Můj teenager říká, že tyto otázky jsou „trapné“. Co mám dělat?
Mají pravdu, že je to trochu kýčovité, a přesto touží po spojení. Ptejte se během společných aktivit, jako je řízení, vaření, hraní něčeho, spíše než při formálním sezení. Nechte je vybrat otázku, nebo to pojměte jako hru namísto oznámeného cvičení na posílení vazeb. Nahlas říct, že víte, že je to kýčovité, funguje lépe než předstírat opak.
Mohou tyto otázky fungovat pro děti různého věku současně?
Ano, a smíšená verze je často ta nejlepší. Zjednodušte formulaci pro nejmladší a nechte nejstarší, aby se k téže otázce vyjádřili hlouběji. Ti nejmenší slyší, jak zní promyšlená odpověď, a ti starší přemýšlejí intenzivněji, protože mají publikum.
Jaká je nejlepší denní doba pro tyto rozhovory?
Záleží na dítěti. Někteří mluví ráno, někteří až po zhasnutí světla. Jízdy autem fungují téměř pro každého, protože není třeba udržovat oční kontakt. Vyzkoušejte několik různých časů a sledujte, kdy se vaše dítě zdá být nejvíce uvolněné.
Jak začít, pokud jsme nikdy předtím takové rozhovory nevedli?
Začněte v malém a neoznamujte to. Nic to nezabije rychleji než „Chci, abychom se více propojili.“ Vhoďte lehkou, zábavnou otázku do běžného rozhovoru a hlubší si nechte na později. Prvních párkrát to bude působit trapně. Pak to přestane.
Začněte dnes večer jednou otázkou
Nepřemýšlejte o tom příliš. Dnes večer, u večeře nebo před spaním, si vyberte jednu otázku ze seznamu a položte ji. Poslouchejte odpověď. Položte jednu doplňující otázku. Uvidíte, kam to povede.
To je celá metoda. Během měsíců se tyto malé okamžiky promění v něco, co nelze vybudovat jinak: vztah, ve kterém se vy dva skutečně znáte.
Vaše děti si nebudou pamatovat každý rozhovor. Budou si pamatovat, že jste se ptali.
Další témata k rozhovoru
Pokud chcete stovky dalších otázek zaměřených na to, co vaši rodinu skutečně zajímá, stáhněte si MileSmile. Režim auta je čte nahlas na výletech, cestách do školy a každodenních dojíždění, takže se zapojí i řidič a nikdo nemusí držet telefon. Je zdarma pro iOS a Android.